POSLEDNÍ ZÁPASY SEZÓNY 2016/17 – LAUDON CUP 2017 Nový Jičín

„Úspěšnost zakončení akcí a střelby byla asi největší bolest letošní sezóny“

Tak a naše první společná sezóna je skoro u konce. Jelikož mistráky skončily hooodně brzy a konec sezóny také ještě není na pořadu dne, tak jsem o víkendu 20.-21.5.2017 (SO – NE) vyrazili tu herní sezónu zakončit na turnaj LAUDON Cup 2017, který se konal v Novém Jičíně. Bohužel nééé v komplet složení (Kačka Š. ještě není fit a Milka dostala na sobotu „omluvenku“), ale zato již s děvčaty, které k nám přecházejí ze starších žaček (Johana H. a Eliška B.). Do skupiny jsme dostali naši černou můru z Hlučína, Sokol Porubu (1.liga MD) a MUKS SKAŁKA – ŚLĄSK Świętochłowice (POL). Ve druhé skupině hrály družstva Nového Jičína, Bohumína, Ostravy Zábřeh - Hrabůvky a Kobylis Praha. Takže postupně :

JISKRA - HLUČÍN   10:17 (4:11)  - pozitivní bylo, že hrála všechna děvčata - SUPER. Co však již super není a je potřeba to řešit (více se zaměřit v příští sezóně) je proměňování našich šancí. S tak vyrovnaným soupeřem je každá neproměněná šance hřebík do pomyslné rakve a tak to také bylo. BOHUŽEL?! Dalším trnem je pohyb některých hráček. Myslím tím jak rychlostní, tak prostorový. Vím, že jej již konec sezóny, ale i tak by se tohle nemělo dít. No, píši si do deníčku pro příští sezónu.

JISKRA – PORUBA   18:13 (7:8) - opět hrála všechna děvčata a tady byl pohyb již o něco lepší, ale hlavně lépe šlapala obrana a zakončení akcí a hlavně střelby neklesla pod 60% (u spojek). To byly dva faktory, které nám pomohli porazit prvoligovou Porubu. Takhle odehrát zápas s Hlučínem, tak to s námi děvčata s Hlučína tak jednoduché neměly! Jo jo, vyrovnanost výkonů v této kategorii je tak trochu zázrak a i to je další bod, který skončí napsaný v deníčku. Tady si holky zaslouží všechny pochvalu, neboť k tomu všemu co jsem zmiňoval přidaly ještě nasazení a srdíčko – SUPER!

JISKRA -  MUKS SKAŁKA – ŚLĄSK Świętochłowice  17:6 (8:2) – i tady se na hřišti objevily všechny děvčata a na závěr dne to byl příjemný, skoro bezzubý soupeř. Myslím, že si holky s chutí zahrály a tady jsme se spíše soustředili na to se nezranit (večer diskotéka, tak …), tak nemá smysl tento zápas ani velice komentovat.

Po dohrání obou skupin a nastudování hracího systému jsme poznali našeho nedělního soupeře – Sokol Kobylisy II. Pokud bychom vyhráli, tak bychom odehráli další dva zápasy a tomuto cíli jsme tak trochu obětovali hrací čas, některých děvčat. Tím chci říci, že tady bohužel nehrály všechny děvčata a s odstupem času mne tohle rozhodnutí mrzí. Posílení o Milku bylo naše sebevědomí (tedy aspoň nás trenérů) posilněno a tak nějak jsme věřili, že Kobylisy porazíme. I prvních 5 minut zápasu nám dávalo zapravdu, že „jo jo, to půjde“ (3:0)! Óóóó jaké asi byly naše obličeje (nás trenérů) když po dalších 5 minutách jsme prohrávali 5:7. Poločas tedy skončil těsným vedením 8:9 děvčat z Kobylis. Jak jsem se již zmínil, tak jsme chtěli postup a zahrát si další zápasy (2 jisté) a tak jsme (tedy Já) bohužel na hřiště některá děvčata neposlal a věřil, že šestka, kterou jsem tam poslal tu výhru vybojuje. Bohužel nás opět zradila koncovka a úspěšnost střelby. Celý zápas jsme dělali zbytečné chyby, které dle mého pramenily jak z nervozity, tak z laxnosti (u některých holek) a k tomu neproměňování ani těch NEJ tutovek (třeba 2x přešlap v pivotu). K tomu i naivní obrana střelkyň soupeře (laciné branky) a prohra 15:17 byla na světě. Z tohoto zápasu asi deníček poznámkami bude jen přetékat, ale svět se nezboří a MY (všichni) získali zase jen a jen CENNÉ zkušenosti a informace. Škoda je jen toho, že jsme mohli odehrát další dva těžké zápasy (opět s Hlučínem a Ostravou Zábřeh) a získat tak další herní zkušenosti!!! No, už je to voda pod mostem.

I tak jsem za tento turnaj rád, neboť – opět skoro po roce hrála Klára Žůrková (ta naše z BpH). A nehrála vůbec špatně. „Mláďata“ Eliška a Johny (Johana) se neztratily a už se moc těším na práci s nimi v další sezóně. Poslední zápasy a loučení s mladšími dorkami si snad užily Anet a Alča a v neposlední řadě věřím, že i pár kontaktů na švarné jinochy se posbíralo, takže na „fejsu“ bude opět živo *,-)).

Chtěl bych ještě poděkovat hodným rodičům, kteří nám pomohli s dopravou a samozřejmě i těm co nás povzbuzovali – díííííky!!!

Tréňa